Příběh Jany

23. ledna 2009 v 15:36 | Lúca |  jednorázové p.
Příběh o Janičce
Má kamarádka pracuje v dětském domově a já tam chodím vypomáhat. S dětmi si velmi ráda hraji, nejvíce se mi líbí, když se smějí. Některé děti neměli zrovna nejkrásnější začátek do života, ale i přesto jsou šťastní. V poslední době jsem neměla vůbec čas, protože mě čekalo období zkoušek. Když jsem přišla po období zkoušek, tak tam byla nová holčička, která se jmenuje Jana. Byla tichá, nemluvila, když tam přišla bylo ji šest. Mě se velmi zalíbila, a tak jsem s ní trávila více času než s ostatními dětmi. Janu jsem si velmi oblíbila, myslím, že jsem se ji taky zalíbila. Když jsme byly spolu sami, tak se mnou mluvila a smáli jsem se spolu, ale když jsme byly s ostatními dětmi, tak nemluvila. Já a Jana jsme si rozuměly, svěřovala se mi a ták. Jelikož mám přítele, tak mě napadlo, že bych se s ním domluvila a o Janu požádali do péče. Nejprve se mi dostávali na víkendy. Brávali jsme ji do ZOO nebo do cukrárny, do hračkárny. Jenže byl tu problém její matka se ji nezřekla a mi jsme si ji nemohli vzít na pořád. Tak jsem se rozhodla, že její matku najdu a našla, ale nechtěla se ji zřeknout. Když jsem ji Janu ukázala, jak se směje a je šťastná, tak její maminka se rozbrečela, že prý takhle se Jana nikdy nesmála, a tak se ji zřekla. Janu jsme dostali do péče. Udělali jsme ji krásný pokojíček a Jana začala už i komunikovat s jinými dětmi.
Jana se stala velmi šťastnou dívkou, ale do domova chodím pořád.
 


Komentáře

1 Hypotéka Hypotéka | Web | 28. března 2012 v 10:27 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama