Úvaha

20. září 2010 v 19:03 | Karamelka |  úvahy
Osud

Věříte na osud? Nebo spíš v osud, ať je to jakoliv něco na tom bude. Přece je hezké v něco věřit. Když jsme byli málí, věřili jsme na zázraky a kouzla. Věřili jsme v draky a nebojácné prince, kteří vysvobodí krásnou princeznu. A přáli si být tím rytířem nebo princeznou. Věřili jsme na polednice a bubáky, na různé nestvůry, vlkodlaky a čaroděje. Přáli jsme si rozumět zvířatům,chtěli jsme změnit svět a třeba i umět kouzlit, létat. Chtěli jsme žít někde v pohádce, kde byli všichni šťastní a nemuseli jsme chodit do školy.
Ale co se změnilo? Nejspíše to, že jsme vyrostli a v to, co jsme věřili zmizelo. Už nevěříme v kouzla a na zlou čarodějnici, něvěříme, že se můžeme ocitnout někde v pohádce, ale tajně si to přejeme. Chceme bezstarostný život a kouzelný. Potřebujeme svoje hrdiny, svoje prince na bílém koni. Ale nejsou tady, neexistují, i když. Možná ano, jen stačí věřit.
Dokonce se smějeme, když nám někdo řekne, že věří na duchy a jiné bytosti. Ale přitom v to třeba také tajně věříme nebo jsme věřili. Teď nám to přijde směšné, ale zapomínáme na to, jak je krásné v něco věřit. Jak je hezké věřit v něco neuvěřitelného, v něco úžasného a fantastického, co ani třeba není. Měli bychom si to uvědomit než se začneme zase někomu smát v to, co věří. Protože něco na tom bude.
A jak je to s tím osudem? Nevím, ale věřím na něj nebo v něj, záleží, jak si to vezmete. Nevím jestli věřím v něco, co neexistuje, jestli je to zbytečné. Nevím, ale prostě věřím a to je to hlavní. A co vy, věříte?

 


Komentáře

1 Wiksi3 Wiksi3 | Web | 23. září 2010 v 17:25 | Reagovat

jj, věřím a jsem za to ráda. Věřím v Boha - jsem křesťanka a nestydím se za to. JE to prostě pokus nestydím se za to protože Bůh nám dává pravidla a kdyby se podle nich všichni řídili, tak by bylo na světě krásně. Také věřím na tarot a magii :D asi su prdlá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama