Změna je život-část první

22. října 2010 v 20:16 | Karamelka |  Změna je život
Změna je život

,, Tělo leželo v garáži u auta. Dveře byli od krve a vrah se chtěl nějak zbavit těla. Ještě nevěděl jak." ,,Ahoj Kůstko, co děláš?" ,,Nic, vůbec nic," a zavřela notebook.
,,Dobře, jak myslíš. Co máš dnes v pláně?" ,,Jak myslíš v pláně?" ,,No třeba co děláš večer?" ,,Pracuji, nevidíš?" ,,A nechceš přestat pracovat a třeba zajít na večeři?" ,,Ale já tu musím něco udělat a potom možná." ,,Dobře, tak já počkám," Booth si sedl na gauč a díval se na Kůstku. ,,Nemůžu pracovat, když se na mě takhle díváš." ,,Jak se na tebe dívám?" ,,Tak zvláštně, nemohl by sis jít taky třeba něco udělat do práce a pak mě vyzvednul?" ,,Já už nic do práce udělat nepotřebuji. A co vlastně děláš, že to nemůže počkat?" ,,Ale už nic." Kůstka se zvedla a šla si pro kabát, Booth ji chytl za ruku: ,,Hele, jestli jsem ti něco zkazil, tak se omlouvám a raději půjdu." ,,Ne. Vlastně jsem ráda, že jsi přišel. Jinak bych tu trčela až do ráno." Booth se usmál a podal Kůstce kabát a podržel ji ho. Kůstka se oblékla a odešli spolu.


Angela se na ně usmála a šla za Hoodginsem, ten byl v laboratoři a zkoumal brouky. Přišla k němu a dala mu pusu na tvář. Hoodgins se na ni usmál a chytl ji kolem pasu, přitáhl ji k sobě a posadil na klín. ,,Co budeme dnes večer dělat?" ,,Já bych věděl," usmál se šibalsky na Angelu. ,,Ale no tak. Já myslela, že bychom si mohl půjčit nějaký film a ležet celý večer v posteli a mazlit se." ,,Na to jsem taky myslel." ,,No to určitě," smála se Angela.

Booth a Kůstka už dorazili do restaurace. Posadili se a dívali se do jídelníčku. ,,Myslím, že si zase dáš nějaký koláč nebo se mýlím?" ,,Dneska asi ne." ,,A co kdybychom si dali spolu." ,,Co? Ty si chceš dát koláč?" ,,Proč ne. Zkusím to." ,,Tak to je super, musíš si přece osladit život." Kůstka se usmála: ,,No osladit život je spíš." ,,Dneska Kůstko ne. Vypni svůj chytrý mozek a přepni na uvolněnou Kůstku." ,,Mozek nelze vypnout." ,,Kostičko!" ,,Dobře, promiň. Pokusím se." ,,Tak jaký koláč si dáme?" ,,Já nevím, nějaký vyber. Nechám to na tobě," usmála se na Bootha. Booth se zahleděl do jídelníčku: ,,Já bych si dal tenhle, co ty na to?" A ukázal Kůstce název. ,,Mě je to jedno, nechávám to na tobě, jak jsem už jednou řekla." ,,Dobře, tak tenhle. A ty mi věříš? Co když vyberu nějaký, co není moc dobrý?" ,,Mě bude třeba chutnat a ano věřím ti." Booth tedy objednal koláč a domluvil, že bude pro dva, takže větší.
Servírka přinesla koláč a byl na jednom talíři. Kůstka si vzala lžičku a začala jíst. Booth ji pozoroval. ,,Tak co? Chutná?" ,,Co? Zbláznil ses, je to bléé," zašklebila se Kůstka. Booth se na ni podíval překvapivě. Kůstka se zasmála: ,,Žertovala jsem. Je to super. Fakt, je moc dobrej, sice sladkej, ale dobrej. Myslím, že si je budu objednávat pravidelně jako ty." Booth se zasmál: ,,A já myslel, že si nikdy koláč nedáš." ,,To já taky, ale změna je život ne?" Booth přikývl: ,,Jo, změna je život." pak si vzal lžičku a taky se pustil do koláče. Oba si hodně pochutnali, ale víc si pochutnala Kůstka, nebyla na koláče zvyklá. Pak si ještě dali kávu a povídali si. Boothovi připadalo, že Kůstka opravdu vypnula chytrou část mozku.
,,Kůstko dáš si ještě něco nebo už ne?" ,,Ne už ne, po tom druhým koláči jsem úplně plná." ,,Dobře, tak zaplatím." ,,Ne počkej, já." ,,Pozval jsem tě, takže dneska platím já." ,,Tak dobře, ale příště platím já. Napadlo mě, že bychom mohli jít ještě ke mně. Mám doma nějaké víno, tak bychom si mohl dát, třeba." ,,No já nevím, nechci kazit tenhle večer." ,,Kazit? Ale Boothe no tak, tenhle večer se nedá zkazit. Nechtěj, abych tě prosila." ,,Tak dobře, půjdeme ještě k tobě." ,,Super, tak zaplať a půjdeme." Booth zaplatil, ale byl trochu zmatený. Nevěděl, co tím vším Kůstka myslí.

Přijeli ke Kůstce, odložili si kabáty. Booth se posadil na gauč a Kůstka šla pro víno. ,,Tak tady jsou skleničky, víno a vývrtka. Můžeš?" Podala Boothovi láhev vína a vývrtku. ,,Jo jasně," Booth otevřel víno a nalil do skleniček. ,,Moc bych neměl pít, musím pak řídit auto." ,,Můžeš přespat tu." ,,Já nevím, jestli je to dobrý nápad Kostičko." ,,Ale no tak Boothe, jen tu přespíš. No tak, chtěli jsme si udělat krásný večer. Hm?" ,,Myslím, že by to mělo v pravý čas skončit." ,,Boothe, měla jsem dva koláče, vypla jsem chytrou část mozku," zasmála se Kůstka, ,,A ty už dál nechceš pokračovat v tomhle večeru. Je tak fajn." Booth se na Kůstku: ,,Ano je fajn, víc než to. Ale možná by to mohlo zajít moc daleko, nemyslíš?" ,,Čeho se bojíš?" ,,Ničeho Kostička, ale mám strach o tebe." ,,O mě? Proč?" ,,Že budeš zklamaná." ,,Boothe budu zklamaná, když teď odejdeš a necháš mě tu samotnou." Chvíli bylo ticho, Booth se zamyslel a pak se rozhodl: ,,Dobře, tak dnešní večer ještě nekončí." Kůstka se usmála: ,,Děkuji Boothe," a dala mu pusu na tvář.
Když dopili víno, Kůstka ještě našla vodku a oba se opili. Potom ještě něco snědli, co našli v ledničce, spíše, co Kůstka přinesla. A pak se nějak dostali do postele a usnuli spolu.
 


Komentáře

1 csi-videa csi-videa | 22. října 2010 v 22:26 | Reagovat

bones moc nesleduju, ale pár dílů sem viděl :-)a jinak pěkná povídka

2 ♥PawlušQa♥ ♥PawlušQa♥ | E-mail | Web | 24. října 2010 v 15:07 | Reagovat

njn až se budu nudit začnu číst tudle milionovou povídku!! je to ona ne??

3 ♥PawlušQa♥ ♥PawlušQa♥ | E-mail | Web | 24. října 2010 v 15:39 | Reagovat

neboj tu už mám připravenou!! zítra tam bude!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama