Změna je život-část osmá

9. listopadu 2010 v 6:32 | Karamelka |  Změna je život
Změna je život

Agentka dorazila k domu, kde byli čtyři domy. V jednom z nich bydlel otec dívky. Bohužel domy neměly čísla, a tak agentka musela domy obejít. Stačilo ji, ale jít k prvnímu domu, venku stál muž: ,,Dobrý den, já jsem agentka Rooselová. Mohu se zeptat, kde bych našla pana Markuse?" ,,Ano, bydlí vedle." ,,Děkuji." Muž jen přikývl a odešel. Agentka zazvonila, muž jí otevřel: ,,Jestli něco prodáváte, tak nic nechci." ,,Ne, já jsem agentka Rooselová. Jste pan Markus?" ,,Ano jsem." ,,Jsem tu kvůli vaší dceři." ,,Kvůli Karin? Našli jste ji?" ,,Ano našli." ,,A je." ,,Je mi to moc líto, ale je už po smrti." ,,Doufal jsem, že si to rozmyslela a odjela pryč."


,,Co si rozmyslela?" ,,Pojďte dál." ,,Děkuji." ,,No ona byla na cestě k mně s přítelem. Její matka vám to neřekla co?" ,,Ne." ,,To se jí podobá. Když Karin od ní chtěla odejít, tak proč by vám to říkala." ,,Ona chtěla odejít k vám?" ,,Ano, ten den, kdy zmizela mi volala, že už to nemůže s ní vydržet, jestli může přijet. Byla to samozřejmost, že ano, že mohla. Těšil jsem se na ni. Chtěla u mě bydlet, už při rozvodu chtěla být se mnou, ale soud to nedovolil." ,,A jaký měl důvod?" ,,Prý jsme měl na ni špatný vliv. Ale nevím, kdo ji zkazil život." ,,Myslíte si, že ji matka zkazila život?" ,,Myslím? Ne já to vím." ,,A proč tak soudíte?" ,,Nechci být hrubý, neberte si to špatně, ale to by jste nepochopila.." ,,To nevadí, to je v pořádku. Říkal jste, že jela k vám." ,,Ano." ,,A mluvil jste s ní." ,,Ano." ,,Takže vy jste nejspíše poslední člověk, co s ní mluvil." ,,To je možné, ale co její přítel?" ,,Ten je také nezvěstný, ale jeho jsme ještě nenašli." ,,Aha, tak jestli budete mluvit s jeho rodiči, tak jim prosím vyřiďte, že je mi to moc líto." ,,Dobře, řeknu jim to. A vy jste nahlásil zmizení dcery?" ,,Ne já ne. Myslel jsem, že se jen zdrželi na oběd nebo tak. Večer, když jsem ji volal a nebrala mi to, tak jsem zavolal policii a ta mi řekla, že už je nezvěstná. Prý matka to nahlásila." ,,Ale ta nevěděla, kdy se vrátí ne?" ,,Já nevím. Ale neměla to vědět." ,,Mohu se ještě zeptat, kdy jste s ní mluvil?" ,,No, tak to si nepamatuji, ale když se podívám do mobilu, tak by to tam mohlo ještě být." ,,Ano to by mi velmi pomohlo." ,,Tak já se podívám ,prosím počkejte." ,,Samozřejmě." Agentka se rozhlédla po domě, na stole v předsíni byli fotografie Karin. Také tam byli ještě všichni tři spolu, ale to tam byla jen jedna fotka. ,,Tak volal jsem ji ve třináct hodin a deset minut, hovor trval pět minut." ,,Děkuji, pomůže mi to. Karin byla nádherná dívka." ,,Ano to byla, chtěla být modelkou, ale matka si to nepřála. Prý z ní bude doktorka. Ale to Karin nechtěla." ,,A vy? Co jste chtěl vy pro Karin?" ,,Já pro ni chtěl to nejlepší a hlavně jsem ji do ničeho nenutil." ,,Jeden z důvodů proč vás měla radši než matku?" ,,Možná, ale matku taky měla ráda." ,,Ale ne tolik jako vás že?" ,,Kam tím míříte?" ,,Ne nikam jen jsem se ptala. Promiňte." ,,Ne promiňte vy mně. Víte pořád jsem doufal, že zazvoní na dveře a bude tam stát. Ne, že přijde agent FBI, promiňte agentka FBI a řekne mi, že je mrtvá." ,,Chápu vás, je mi to líto. Ale ještě bych chtěla vědět, jestli měla u vás nějaké věci." ,,Ne neměla, nebydlela tu, ale pokoj tu pro ni je a vždycky byl. Jednou za čas ke mně přijela a strávili jsme spolu víkend. Chtěla tu i strávit i týden, ale to jsem ji nedovolil kvůli škole." ,,Rozumím, tak já už půjdu. Děkuji za váš čas." ,,Kdyby jste zjistila něco nového, tak se prosím ozvěte na toto číslo." ,,Dobře, ozvu se." ,,Díky." Agentka se usmála a odešla. Přesunula se do auta, odkud si zavolala pro informaci. Chtěla vědět, kdy ji matka nahlásila jako nezvěstnou. ,,Ano já počkám. Co? Ale to je divné. Chci, aby jste ji předvolali. Koho asi? Jo tu. A až ji předvoláte, tak ji nic neříkejte, já tam budu tak za půl hoďky. Dobře, zatím."

,,Dobrý den agentko, proč jsem tady?" ,,Vy to nevíte?" ,,Ne nic mi neřekli." ,,To ani neměli, ale mohlo vám to dojít, proč jste tu, nebo ne?" ,,Kvůli Karin?" ,,Ano a přesněji?" ,,Já jsem ji nic neudělala. Nechtěla jsem," žena se rozbrečel, ,,chtěla jet za otcem. Nemohla jsme ji to dovolit. Ztratila bych ji." ,,Tak jste ji zabila?" ,,Nechtěla jsem. Prosila jsem ji, aby se mnou vrátila domů, ale ona mi řekla, že jsem ji zničila život. A já, ta zbraň vystřelila sama, byla to nehoda." ,,A co její přítel?" ,,Nemohla jsem ho nechat na živu, šel by na policii." ,,Tak jste i jeho zabila?" ,,Ano, ale toho mi líto není!" ,,No popravdě jste se právě přiznala, ale já jsem na vás nic neměla." ,,Cože?" ,,Chtěla jsem se vás jen zeptat, proč jste tak brzy nahlásila zmizení dcery. Se svým otcem mluvila něco po jedné hodině odpoledne a vy jste ji nahlásila kolem půl třetí za nezvěstnou. Proto jste u byla." ,,Vy jste to nevěděla, že jsem." ,,Ne nevěděla, že jste ji zabila. Ale teď jste se přiznala. A to dokonce k dvojnásobné vraždě." ,,Já to nebyla." ,,Je pozdě, jen mi řekněte, tam jste je nezabila. Převezla jste jejich těla že?" ,,Jo, v autě a tam sem je vyhodila." ,,Ale proč zrovna tam?" ,,Nevím, líbilo se mi to místo." ,,Aha, odveďte ji." ,,Její otec je nula, chtěl mi ji vzít!" ,,Ne, chtěl ji splnit sen a dát ji to, co jste ji nedala vy."
 


Komentáře

1 ♥PawlušQa♥ ♥PawlušQa♥ | 9. listopadu 2010 v 12:38 | Reagovat

super!! těším se na poslední část!!

2 ♥PawlušQa♥ ♥PawlušQa♥ | 9. listopadu 2010 v 13:15 | Reagovat

Taky si myslím!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama