Tady byla Britt-Marie

28. prosince 2017 v 0:36 | Mišule |  Svět knih
Originální název: Britt-Marie var här
Český název: Tady byla Britt-Marie
Žánr: beletrie pro dospělé - společenské romány
Autor: Fredrik Backman
Nakladatelství: Host, 2016
Počet stran: 368

Stručný obsah knihy:
Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec - i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu.
Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem "Na prodej" a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají.
Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.


Můj názor:
I tuto knihu jsem si vypůjčila v knihovně, kam ráda chodím nejen se svou kamarádkou. Je to moje druhá kniha od tohoto autora, kterou jsem si chtěla přečíst.

Ze začátku jsem se do knihy nemohla pořádně začíst. V průběhu děje jako by mi něco na té hlavní hrdince Britt-Marie chybělo a nemohla jsem přijít, na co to bylo. I když rozhodně nemůžu říct, že příběh Britt-Marie nebyl zajímavý a poutavý, ale také trochu smutný. Občas na to kolik Britt-Marie bylo, vypadala, že nemá vlastní rozum a neumí se sama svobodně rozhodnout, ale pořád jakoby čekala na to, co vlastně bude, až rozhodne někdo jiný jako třeba její muž, na kterého byla velice upnutá!

Na druhou stranu bylo pěkné, že příběh nebyl jen o ní. Popisoval průběh života mnoha dalších lidí, se kterými se Britt-Marie potkala díky tomu, že vlastně chtěla za celý život začít pracovat. Chápala jsem, že jako žena v jejich letech se nezajímá a nezná fotbal, ale těch dětí mi bylo upřímně líto, že pohár nevyhráli, i když ten fotbal vlastně skoro ani neuměli a to byli z Borgu, což o něčem také vypovídalo.

Ne, že by mě kniha zklamala, ale nebyla jsem až v takovém rozpoložení a s pocity, jako předtím když jsem dočetla Muž jménem Ove! Proto jsem také zvědavá na třetí knihu od tohoto autora do které se také hodlám ještě pustit a dát jí šanci.

Úryvek:
20. kapitola, str. 188

"Měla jsem dojem, že jste jen zrakově postižená," řekne Britt-Marie.
Tutovka v odpověď hlasitě srkne. Britt-Marie si přitiskne dlaně na sukni.
"Vyrozuměla jsem, že vás baví fotbal," řekne Britt-Marie, kývne směrem k fotkám na zdech a okamžitě se zastydí, že kývla, protože stojí ve vzdálenosti, na kterou je už Tutovka slepá, a ne zrakově postižená.
"Ne," odpoví Tutovka.
Britt-Marie sepne ruce a zadívá se na fotky, na kterých je vždycky Tutovka se svým otcem a minimálně jedním fotbalovým míčem.
 


Komentáře

1 Karamelka Karamelka | Web | 28. prosince 2017 v 0:45 | Reagovat

je škoda, že tě tato kniha tolik neoslovila... ale stane se :-) snad třetí kniha bude mít větší úspěch ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama